Inonotus obliquus chaga aneb Čaga sibiřská

Bříza bělokorá je klenotem severu, je to jedna z nejvýznamnějších evropských dřevin, jejíž míza se využívá i pro léčebné účely. Je právem spolu s javorem a borovicí považována za výjimečný strom a nejlépe se jí daří ve východní Evropě, v bývalých pobaltských státech Sovětského svazu a na Sibiři.

Možná jste již zaslechli o výjimečných účincích březové vody, získávané z kmene stromů brzy zjara, březovou vodu také využívá ke svému růstu houba Čaga sibiřská – inonotus obliquus chaga. Jedná se o symbiotický druh živého organismu, který však není možné pěstovat uměle, a proto je také považována lidmi žijícími v drsných sibiřských podmínkách za velkou vzácnost.
Jméno této velmi zvláštní houby, připomínající svým tvarem chorobné nádorové výrůstky, pochází z ruštiny, správný český botanický název zní Rezavec šikmý. V našich středoevropských podmínkách taktéž roste, ale ve volné přírodě se vyskytuje výjimečně i vzhledem k tomu, že volně rostoucích bříz na našem území spíše ubývá.

Vzácná houba s léčivými účinky

Houba chaga je již odnepaměti využívána v Rusku jako významná léčivka, obsahuje řadu minerálních prvků, rostlinných flavonoidů a živých enzymů a nalezneme v ní i velké množství vitamínu B5 – kyseliny pantothenové. Významný je i obsah tzv. betaglukanu a organických kyselin, které pomáhají při posílení imunitního systému. Z tohoto důvodu se v Rusku s touto houbou podporuje i léčba těžkých civilizačních chorob včetně rakoviny.

V lidovém léčitelství je známa jako prostředek při léčbě onemocnění zažívacího traktu, různých zánětů, vředů a infekcí a také autoimunitních nemocí. Příznivé výsledky léčby a prevence jsou připisovány zejména jejímu růstu na březové kůře, kde jako dřevokazná houba může čerpat živiny z kmene stromu po celý rok. Mezi léčiteli a lidmi, kteří ji užívají, si získala přívětivou přezdívku „houba nesmrtelnosti“.